Naděje žije - v Essumbě i jinde

Zeme obrich kamenu - jsou tu vsude

Život na vesnici v Západní Keni není žádná sranda. Práce není, lidé aspoň obdělávají svoje políčka a vypěstují si tak trochu jídla. Rodiče stěží uživí rodinu a zaplatí poplatky pro děti na základní škole. Pak náhle umřou a zanechají rodinu ještě chudší. Sirotků, které opustí oba rodiče, se vždy ujme nějaký příbuzný nebo známý, ale často jim nemůže nabídnout o moc víc než než střechu nad hlavou. Není třeba chodit daleko a takových dětí najdete stovky. Zároveň tu ale funfuje mnoho míst, které jim mohou dát aspoň trošku naděje na lepší budoucnost. V posledních týdnech jsem navštívil několik takových míst, kde místní lidé spojili síly a dělají mnoho úžasných věcí. Byly to velmi povzbuzující a osvěžující návštěvy, které nám poskytly hodně inspirace pro náš projekt tady v Essumbě.

Jetronuv projev pri slavnostnim otevreni nove kancelare Kipepea

Jedním takovým místem byl sirotčí projekt v Kimě, který před třemi roky založila žena jménem Beatrice – sama vdova se třemi dětmi. „Každou sobotu se u mého domu sejdou sirotci z okolí. Učí se, zpívají a dostanou pořádný oběd. Po obědě si hrají nebo čtou knížky,“ vypráví Beatrice. Původně projekt fungoval pouze jako knihovna, kde si děti i dospělí mohli půjčit knížky a číst dle libosti. Od té doby se ale počet dobrovolníků přehoupl přes dvacet a vytvořili pro děti sobotní program. Peníze dávají dohromady sami dobrovolníci ze svých příspěvků, hodně pomůžou příležitostní dárci. „Naším snem je postavit dětem opravdový domov, kde by mohli žít, už jsme koupili malý pozemek, ale chybí nám peníze na konstrukci domu,“ popisuje plány do budoucna Beatrice. Podobným způsobem fungují i další sirotčí projekty – program probíhá pouze v sobotu a zahrunuje oběd, tak děti mají jisté aspoň jedno slušné jídlo týdně. Na víc nejsou peníze.

Sirotci tanci a zpivaji pri sobotnim programu v miste, kam nas zavedl reditel me skoly

Jedno s deti nam ukazuje jejich jednopokojovy dum pro 4 lidi. Pri vetsich prutrzich dovnitr prsi.

V místě zvaném Kima byste našli ještě jednu oázu naděje – centrum Kipepeo (ve svahilštině motýl). Založil ho dlouholetý dobrovolník Jethron se svými dvěma kamarády. Sami nezaměstnaní (když člověk nikoho nezná „tam nahoře,“ práci nedostane) se rozhodli udělat něco pro svoji komunitu. Začali z ničeho, ale po pár letech díky nadšení a tvrdé práci realizují mnoho projektů. Organizují skupiny, které vzdělávají v mikrofinancích a umožňují jim tak nashromáždit malý kapitál pro investice. Setkávají se s místními a učí je, jak založil malé podnikání. Mají program pro sirotky a jednou týdně vyráží do města Luanda, kde se setkají s místními „kluky z ulice,“ kteří v beznadějí přežívají, někteří se živí prodejem drog. S nimi si zahrají fotbal pořádají semináře o podnikání a povzbuzují je v realizaci jejich nápadů. Zdarma také nabízí počítačové kurzy. Na činnost Kipepea vydělávají kopírováním,  poskytováním internetu a prodejem novin. Také je navštěvují zahraniční dobrovolníci, kteří hodně pomohou, ať už prací nebo financemi. Jetron slíbil, že příští sobotu příjdou navštívit dobrovolníky z našeho projektu v Essumbě, aby je podpořili a podělili se se svými zkušenostmi.

Vyjednavani o cenach na trhu da zabrat

Jak to ale vlastně vypadá s naším projektem Země obřích kamenů? Na superkrávu už čeká skoro dokončený přístřešek. V Luandě jsme nakoupili písek, plechy na střechu i cement, sehnali jsme štěrk i hřebíky, ve vesnici padlo přes deset stromů na konstrukci kostry, najatí chlapi dotáhli prkna na stěnu přístřešku. Betonová podlaha je hotová, stavbyvedoucí s pomocníky za dva dny zvládli udělat většinu práce. Snažíme se šetřit, kde se dá, ale stále se vynořují nové nečekané náklady. Třeba zaplatit ženám za donešení vody na betonování. Nyní zbývá koupit dvoje dveře, patnáct prken a v pondělí by měla být stavba dokončena. Celkové náklady na přístřešek v současnosti odhaduji na 12 000 Kč. Až superkráva dorazí, musí o ni být hned postaráno. Pronajmeme políčko s „obří“ trávou, což bude hlavní zdroj obživy. Máme připravené doplňky stravy, sprej proti klíšťatům i krém pro hladké dojení. Jacob, který byl skupinou zvolen pověřen staráním se o krávu, se těší na tvrdou práci pro krávu i sirotky.

Pisek uz se nam naklada

Prvních šest dětí už je šťastnými majiteli oveček a koz. Ve čtvrtek jsem vyrazili na zvířecí trh. Vyjednávaní o cenách je tvrdý a zdlouhaný proces, kdy si prodávají a kupující zvláštním hlasitým způsobem potřásají rukou, dokud se nedohodnou na ceně. Smlouváním byl pověřen Nelson, sekretář skupiny. Já jako muzungu (běloch) jsem nesměl být na trhu s Nelsonem vidět, protože tady muzungu = peníze a ceny hned vyletí nahoru. Očekávali jsme ceny okolo 3000 šilinků (600 Kč), Nelson nakonec nakoupil 4 kozy a 2 ovce v rozmezí 2500-2800. Další náklady budou návštěva veterináře, umytí a odčervení zvířat. Večer jsme zvířata předali šesti vybraným sirotkům a jejich rodičům či opatrovníkům. Nedokázal jsem moc dobře číst jejich výrazy, tvářili se tak nějak neutrálně, sami můžete posousdit na fotkách. Ale protože znám jejich příběhy, vím, že takové malé zvíře bude pro jejich rodiny znamenat hodně.

Obdarovany cislo 1 - Cleopas Asuma. Matka zemrela, zije se tremi sourozenci a otcem, ktery rodinu zivi nelegalnim prodejem mistniho alkoholu. Prave dokoncil zakladni skolu, na stredni nebudou penize.

2. Dorcus Olisa - otec zemrel, zije s matkou a tremi sourozenci. Dokoncila sedmou tridu.

3. Fridah Waithera s tetou Rhodou - rodice zemreli na AIDS, ji i sestry se ujala teta se strycem, kteri maji 4 vlastni deti

4. Filisi Osengo - otec zemrel, zije s matkou a dvema sourozenci, dokoncila patou tridu.

5. Naomi Okwisa (vpravo) s otcem Alfredem a sestrou Epheli - matka zemrela, zije s otcem a tremi sourozenci

6. Dorisila Hoka - matka zemrela na AIDS, zije s otcem a tremi sourozenci, dokoncila druhou tridu

Dnes rano, nez jsem vyarizil jsme u truhlare objednali dvoje dvere a hlavne jsem posnidali se "sefem" oblasti. Je to clovek, ktereho vlada poverila spravou oblasti, ma na starosti pres 20 okolnich vesnic, proste takovy starosta ci hejtman. Projevil velky zajem o nas projekt, chce vedet, co se deje, jake jsou plany a hlavne jak muze pomoci s dohledem nad projektem, aby mohl dlouhodobe zdarne pokracovat. Zna mistni lidi i mentalitu, vi, co se muze pokazit a jak muze lidi motivovat. Na sobotu  planujeme prvni program pro sirotky spojeny s navstevou kluku z Kipepea. Sef slibil pomoc s vyberem sirotku v nejubozejsim stavu pro prvni fazi programu a take promluvi s mistnimi dobrovolniky a opatrovniky. Sit kontaktu se rozrusta a sance na uspech se zvysuji.